Na jaře jsme s Evou potkali jednu milou a sympatickou ženu. Bylo to na její přednášce. No a tam třeba Klára říkala, že 20% pokusů vylézt K2 skončí smrtí. A že tam za pár měsíců jede. A pokusí se jí zdolat a živá se vrátit zpět. OK, dobrý plán 🙂
Jak to s ní nakonec dopadlo? Pravděpodobně to nevíte. Nevyšel o ní v novinách ani jeden článek. Na vrcholku druhé nejvyšší hory světa Klára Kolouchová nakonec nestála. V sedmi tisících metrech nad mořem se jí udělalo špatně a navíc hrozilo špatné počasí. A tak musela dolu.
Proč se o ní nepsalo v novinách? „A proč by mělo? Vždyť tam nevylezla! Je neúspěšná.“
Opravdu?
Klára jako první rodilá Češka stála na vrcholu Mount Everest. Vylezla taky na nejvyšší hory Evropy, Severní i Jižní Ameriky. A v mezičase stihla pracovat v McKinsey, v Londýně, vést reklamku a porodit a vychovat dvě děti.
Čemu věřím
Jedním z životních principů, kterému věřím a podle kterého řídím, je tento: Cíle jsou potřeba, ale není důležité, jestli je splníme. Hlavní je cestu za nimi strávit děláním věcí které milujeme. A s lidmi, které milujeme.
Občas mi ale něco ve skrytu duše tuto víru nahlodává: Není tohle „cesta je cíl“ jenom chlácholení pro lidi, kteří nejsou schopni svých cílů dosáhnout?
Příběh Kláry mi říká opak. Ano, Klára nesplnila cíl. Ale z toho, co vím, žije skvělý život naplněný tím, co miluje, dává lezení, rodině i práci vše. A že ani na podruhé nevylezla na K2? Čert to vem, myslím že náladu jí to nezkazí. A taky myslím, že to stejně zkusí ještě jednou 🙂
Líbilo?
Jestli se vám články líbí, rád vám každý čtvrtek pošlu přehled těch nových za předchozí týden:
