Je půl druhé ráno a mně se v tichu a klidu noci podařilo natočit další várku videí o inovačních a digitálních dovednostech, které budu postupně zveřejňovat na mém youtube kanálu a tady na blogu. Takže se máte na co těšit a já jdu spát 🙂
Kdysi jsem si koupil knížku Pětiletý deník (bylo to v roce 2019 viz můj článek, na čem jsem v tom roce dělal) – Je to super koncept. Princip je takový, že na každý den roku máte jednu otázku. A každý den vyplníte v pár větách odpověd. A na konci roku začnete od začátku a píšete vždy pod ten předchozí rok. Máte pak skvělý pohled, jak se vaše myšlení, hodnoty a život měnil v průběhu let. V knize je místo na 5 let, proto pětiletý deník:
Časem jsem ale ztratil motivaci psát si deník s tužkou na papír. Tak jsem tento proces replikoval v mém oblíbeném poznámkovém systému Workflowy (ve kterém mám také svůj zettelkasten systém a o kterém snad někdy napíšu v detailu.)
Takhle to zhruba vypadá. Deník si píšu česky, ale ukázku jsem dělal pro komunitu uživatelů Workflowy, proto anglicky:
Výhoda je, že v chytrých poznámkách je počet let neomezený. Tak se těším, že to vydržím třeba 20 let, to bude počtení 🙂 Otázky jsem si přepsal z knížky, ale nechci je tu sdílet, abych respektoval dílo a práva autorů. Letmý pohled na Google ale ukazuje, že existujou takovéto seznamy denních otázek v angličtině zdarma ke stažení, třeba zde: https://www.rustico.com/blogs/news/365-journal-prompts-to-inspire-you-daily
Jinak deník si píšu v různých formách a s různou pravidelností už 25 let. Na svých školeních time managementu to doporučuju každému. Je to skvělý nástroj srovnání myšlenek, obrana proti stresu a způsob, jak si srovnat hodnoty a priority. Nemusíte si psát každý den sáhodlouze, co jste měli k obědu. Forma je na vás. A právě tato forma pětiletého deníku mi přijde super.
Dnešní článek bude o Excelu. Nebudu vás učit nové tipy a triky, jak ho lépe používat. Ale rád bych se zamyslel, jestli tento nástroj ještě patří do 21. století, nebo jestli je to věc minulosti. Dnes se určitě dozvíte, jak ho používat správně.
Moje první zkušenost s Excelem začíná v roce 1992, kdy mi bylo sedm let. Můj táta tehdy zkoušel svůj nový pracovní notebook, co všechno umí a co všechno dovede. A já jsem musel sčítat dvouciferná čísla. Když jsem mu přinesl úkol na zkontrolování, tak můj táta jenom ta pekelná čísla, která jsem před tím pracně tři čtvrtě hodiny sčítal, přeházel do dvou sloupečků Excelu, vložil vzorec na sčítání, vyplnil a rychle zkontroloval výsledek. To byl pro mě absolutní úžas z nové technologie. Řekl jsem si, že jednou chci toto také umět.
Pak následovala dlouhá cesta. A teď, po několika desítkách let, se mimo jiné věnuji tomu, že školím ve firmách Excel. Jak jsem říkal, dnes bych se chtěl podívat na to, kam vlastně směřuje tady ten nástroj a jak ho správně používat.
Za tu dobu, co Excel školím, jsem vypozoroval, že lidé Excel používají šesti různými způsoby, respektive k šesti různým věcem. V některých z těch šesti věcí je Excel stále naprosto fantastický nástroj, ale v některých už je dnes velmi nedostačující a zastaralý.
Já s vámi chci projít těchto šest věcí a ukázat vám, kde ho používat a kde třeba už ne.
Pokračovat ve čtení „S Excelem do důchodu? V čem byl Excel už překonán a v čem nikdy nebude“Máme pravěké emoce, středověké instituce a božské technologie. A v tomhle světe musíme žít a neustále se na něco adaptovat. V tomhle článku na příbězích ukazuju, že náš mozek už 100 000 let nedostal softwarový update a co to pro nás znamená. Dobrá zpráva je, že když zvládnete obejít mezery prehistorického mozku v našich hlavách, adaptujete se na cokoli.
Podivejte se na tento článek také jako video:
Svět zvířat je dosti stresující. Hezky o tom mluví Tim Urban ve článku na svém blogu Wait but why. V zábavné, komiksové podobně ukazuje, že my lidé i zvířata jsme navrženi pro přežití a předání genů další generaci. Na to máme výborný nástroj: mozek. Přežití zajišťuje jeho primitivní část, kterou sdílíme například s plazi a savci. V mozku běží náš software na přežití. Tim Urban ho vykresluje jako malého, primitivního panáčka v obleku pračlověka, který koriguje naše chování pomocí takového pomyslného ovládacího pultu v naší hlavě:
Všichni chceme, aby si lidi pamatovali, co říkáme. Abychom působili na lidi. Aby když něco řekneme svému týmu, aby si to pamatovali. Aby vaši zákazníci věděli, že váš produkt je nelepší. Přesto to ale často děláme špatně. V tomto článku vám řeknu pár příběhů a naučím pár triků, díky kterým bude vaše komunikace zapamatovatelnější.
Řeknu vám strašidelný příběh. Věřte mi, že si ho budete pamatovat ještě dlouho. Tuto historku mi vyprávěl kamarád, prý se to stalo jednomu člověku od nich z firmy. Pracoval jako obchodní cestující a jednoho večera po všech schůzkách v jiném městě dorazil na hotel. Večer si šel dát sám na bar pivo, když tu se s ním dala do řeči pohledná žena Říkala, že i ona je zde na služební cestě. Dali spolu drink. To bylo poslední, co si pamatoval.
Pokračovat ve čtení „Jak komunikovat zapamatovatelně: Ať lidem vaše sdělení zůstane v hlavě“
