Jiří Benedikt

Na jaře roku 1998 vešla do mého života horká technologická novinka. Tehdy neuvěřitelná věc, dnes spíše každodení otrava. Jak zastavit tyranii emailem?

Můj příběh s emailem

Třináctého února roku 1992 byl do České republiky slavnostně zaveden Internet (tehdy ještě s velkým I) a spolu s ním samozřejmě i elektronická pošta. V té době email používali hlavně zástupci univerzit. Zajímavé je, že jejich adresy nekončily doménou cz, jako dnes, ale doménou cs, což byla doména první úrovně Československa.
To už teda osobně nepamatuju, v té době mě trápily spíše vyjmenovaná slova.

O pouhých šest let později jsem získal svojí první virtuální schránku. Tehdy to nebylo tak snadné, protože adresu dostali jen zaměstnanci připojených firem, úřadů a škol, případně těch, kteří si za drahé peníze platili domácí internet. Já jsem k internetu přistupoval pod táty z práce, kam mě občas bral o sobotách, když musel něco dodělávat.

A právě v roce 1998 vznikla první služba post.cz, kde si mohl každý založit vlastní adresu a přistupovat k ní přes web. To jsem také hned udělal a adresa benedikt@post.cz byla moje. Chodily my asi 2 emaily týdně, většinou newslettery, které mi táta přes týden tisknul a já jsem si je nábožně ukládal doma do složky.

Pak všechno ale nabralo rychlejší spád. Internet nám zavedli domů.:

Moje druhá schránka měla koncovku iol.cz neboli Internet online Českého telekomu, dnešního O2. Se svým tátou kromě příjmení sdílim i jméno. Nějakou zvláštní náhodou se nám podařilo oběma založit stejný email jbenedikt@iol.cz No a zprávy pak jeden čas chodily tak porůznu do jedné či druhé schránky.

Pokračovat ve čtení „Email: Jak vznikla tahle tyranie? A co vám pomůže ji zvládnout?“