Nový článek na blogu:

Lean jsem vyhrál v loterii

Nedávno se mnou vyšel rozhovor na blogu PwC Česká republika, kde jsem několik let pracoval a pro které už cca 10 let dělám otevřené kurzy Lean Six Sigma. (Viz můj článek Rychlý úvod do Lean Six Sigma). Tady pár věcí, které jsem řekl:

Jak ses dostal k Lean Six Sigmě? 

Vyhrál jsem ji v loterii. Jako studenta mě lákalo poskytovat poradenství firmám, protože to znělo hrozně důležitě, ale neměl jsem jasnou představu, jaké projekty se pro klienty dělají. Měl jsem to štěstí, že jsem se záhy po nástupu dostal k velkému Lean projektu, kde jsem měl na starosti poměrně zajímavé věci. A protože už na VŠE jsem měl vedlejší obor provozní management, neuvěřitelně mě to chytlo a už jsem u toho zůstal. 

Jak konkrétně tedy může Lean Six Sigma firmám pomoct a je možné ji aplikovat opravdu v jakékoliv firmě či oboru? 

Lean projekty odpovídají na jednu ze čtyř základních otázek: Proč to trvá tak dlouho? Proč to stojí tolik? Proč spotřebujeme tolik materiálu? Proč se děje tolik chyb? Pokud si pokládáte u vašeho procesu jednu z těchto otázek, Lean vám pomůže.

Často k nám chodí například účastníci z center sdílených služeb, kteří z místní kanceláře zajišťují finanční, IT nebo nákupní procesy pro svou mateřskou firmu po celém světě. Chtějí se naučit, jak to celé zjednodušit, automatizovat a zvládnout vše rychleji s méně chybami. 

Když děláme kurzy pro výrobní firmy, často pak řešíme zvýšení produktivity práce a strojů, snížení zásob nebo redukci nekvality. 

Napadají tě i nějaké nevýhody, které se s touto metodologií pojí?  

Mít efektivní procesy je v dnešním světě naprostá nutnost pro konkurenceschopnost. Zároveň ale musí hledat příležitosti, jak řešit problémy zákazníků nejen lépe a rychleji, ale také prostřednictvím nových produktů a na nových trzích. Lean je důležitý pilíř inovace, ale sám o sobě nestačí. 

Může Lean Six Sigma pomoct s nastavením digitálních procesů ve firmě? 

Není nic horšího než digitalizovat činnosti, které by vůbec nemusely existovat. Elon Musk k tomu lapidárně říká: „Když si kopete hrob, nekopejte rychleji, ale přestaňte kopat.“ Nejprve je zapotřebí se zamyslet, jak věci zefektivnit. Investice do technologií by měla nastat až poté, co jsou procesy vyladěné. 

Celý rozhovor najdete na blogu PwC

Nový článek na blogu:

Co mají společného žárovka a iPad?

  • Oba produkty uvedla na trh velká technologická firma s tisíci zaměstnanci a vizionářským leaderem (Ne, Edison nebyl samotářský vynálezce.)
  • Oba produkty existovaly již dříve, ale nebyly příliš dobré. Tisíce a tisíce testů a prototypů dovedlo firmy k tomu, co skutečně fungovalo. (Ne, Edisonův tým nevynaleznul žárovku, jen ji zlepšil.)
  • Klíčem k úspěchu nebyl jen produkt samotný, ale i ekosystém dalších produktů a služeb firmy (v případě Edisonových laboratořích to byla výroba a dodávka elektřiny do budov).

Samozřejmě, žárovka zlepšila život lidí asi výrazně více než ipad. Jen mě zaujalo, že Edisonovy laboratoře byl vlastně takový Apple tehdejší doby.

Nový článek na blogu:

Tohle je past v číslech. Odhalíte ji?

Představte si fiktivní zemi Kenegal. Má 10 milionů obyvatel, z toho 95 % je očkovaných. Očkovaní mají pětkrát menší šanci se nakazit. Přesto zdravotníci zjistili, že mezi nakaženými je celých 79 % očkovaných! Jak je to možné? Nefunguje vakcína? Právě naopak, toto číslo ukazuje, že očkování funguje dle očekávání. Tomuto efektu se anglicky říká „Bayesian trap“ a je to zkreslení, které je způsobeno tím, že proočkovaných je v populaci výrazně více. A tak i když se nakazí pětkrát méně, v absolutních číslech přetlačí neočkované. Takže ukazatel „Podíl očkovaných mezi nakaženými“ je bez dalšího kontextu zcela nesmyslný. Přikládám vzorový výpočet.

Tohle je opravdu velká záludnost. Správně interpretovat data v dnešním světě není sranda.

Nový článek na blogu:

Na čem dělám v září 2021

Je pondělí ráno, manželka s dětmi není doma a na poslední chvíli mi dnes klient zrušil celodenní projektovou akci. Ideální čas podělit se s vámi na čem dělám v práci i osobním životě v roce 2021, stejně jako jsem zde po vzoru mého oblíbeného Dereka Siverse sdílel podobný článek i v roce 2017, 2018, 2019 a 2020 🙂

Narodila se nám Tonička

Máme další přírůstek! Letos v červenci jsme přivítali Antonii Benediktovou a jsme tak doma čtyři! Je to úžasné, co vám budu povídat. Máme obrovskou radost! Před pár lety jsem sdílel, co mě o time managementu naučila naše Anička. Letos jsme museli s Evou plánovací schopnosti posunout ještě na nový level. Ale daří se díky tomu, že Eva je naprosto úžasná a že jsme měli to štěstí, že Tonička přišla na svět v červenci, kdy toho klienti moc nechtějí a tak jsem si užil úžasný měsíc volna. Ale do práce jsem se taky těšil, to ne že ne 🙂 .

Výlety s Aničkou

V červenci bylo mým hlavním úkolem zabavit Aničku. Tak jsme ve dvou zvládli spoustu skvělých výletů a užili si spolu asi nejlepší společný měsíc v životě.

6 hodin u počítače, 2 hodiny venku a timeboxing

V srpnu se mi podařilo najet na úžasný systém práce. Anička chodila do školky, která zavírala už v 16:00. Takže co jsem neudělal do 15:30, neudělal jsem vůbec. Dceru jsem vozil do školky i zpět téměř každý den na kole a často jsme odpoledne trávili venku na cyklovýletech po Praze a na hřištích.

Pokračovat ve čtení „Na čem dělám v září 2021“
Nový článek na blogu:

Poka Yoke: Jak to nedělat :)

Jedna ze základních pouček Lean managementu je

„Chyba nikdy není v člověku, který ji udělal, ale v systému, který mu nezabránil ji udělat.“:

A tady vtipný příklad, jak to nedělat 🙂

Doplňuji ještě na základě diskuse na linkedin k tomuto tématu. Než by se reálně Správa železnic pustila do řešení tohoto problému, je potřeba si zodpovědět několik otázek v duchu Lean Six Sigma:

  1. Dějí se skutečně záměny? Kolik jich je? Je ten problém dostatečně velký na to, aby ho stálo prioritně řešit? Je možné, že že to vůbec problém není.
  2. Jaké možnosti máme tento problém řešit? Ideální by bylo asi přejmenovat jedno z měst 🙂 Toto řešení samozřejmě není dostupné. I v reálných situacích to tak bývá – často to ideální řešení není možné realizovat. Je potřeba se v tomto případě nezastavit, ale dívat se, jaké další možnosti máme tuto situaci aspoň částečně omezit.

Jeden z diskutujících na Linkedinu navrhnul, že je možné, že právě tato situace, kdy vlaky odjíždí ze stejného nástupiště, je nejlepší, protože možná to o to více lidi trkne do očí a možná to právě záměny snižuje. Všechno by se muselo vyzkoušet, změřit a udělat rozhodnutí na základě dat.

Mimochodem, desetiletí, možná staletí je u nás na dráze zaběhnutý systém, že místo odjezdu vlaků se značí jako např. „Nástupiště 3, kolej 2“ – to je úplně nadbytečná informace. Správa železnic na zastávce Praha Vršovice začala pilotovat systém, kdy nejsou značená ani hlášená nástupiště, ale pouze koleje. To je za mě dobré zjednodušení a drobný krůček k zpřehlednění a zefektivnění procesu v duchu Lean: