Už několik týdnů doma chodíme v domácím oblečení. Vemte si občas ráno na sebe to, v čem chodíte do práce. Oblečte si některý večer s partnerem či partnerkou to, cobyste si vzali do restaurace nebo do divadla.
Připomeňte si, kdo jste byli v tom minulém světě.
Když v devadesátých létech začaly vznikat první eshopy, experti předpokládali, že vzniká dražší a pohodlnější alternativa nákupům v kamených obchodech. Že online budou nakupovat movitější lidé.
To se nikdy nestalo.
Nejprve představovalo elektronické nakupování způsobem jak ušetřit peníze, za cenu sníženého pohodlí a práce navíc.
Od té doby ale eshopy v čele s Amazonem investovaly statisíce a statisíce hodin práce do vytvoření dokonalé customer experience a bezchybných procesů běžících za zlomek ceny kamenných obchodů.
Nyní je nákup pro internetu nejen levnější, ale pro většinu lidí i pohodlnější volbou.
Tohle by nikdy nikdo dopředu neřekl.
No a vzdělávání? Webináře a online kurzy nyní představují levnější variantu než školení „face-to-face“, nicméně za cenu sníženého pohodlí a zážitku. Věřím ale že se oboru může brzo stát, co to eshopům. Možná si budeme jednou klepat na čelo, proč jsme kvůli tomu, abychom se něco naučili, někam jezdilo. Ale možná to bude všechno jinak. Jak je vidno z dění posledních týdnů, je těžké dělat předpovědi, zejména pak ohledně budoucnosti.
„Dokonalost není dosažena, když už nemůžete nic přidat, ale když už nemůžete nic odebrat“ říkával Antoine de Saint-Exupéry.
Telegra.ph je pro mě příklad té dokonalosti, o které autor Malého prince mluví.
Je to služba, pomocí které můžete publikovat svůj článek nebo myšlenky online.
Prostě jen jdete na stránku telegra.ph. Píšete, vkládáte obrázky a když jste hotoví, zmáčknete tlačítko publish a je to venku.
Když se na váš článek vrátíte ze stejného prohlížeče, můžete ji dokonce i upravovat.
Mezi vaší myšlenkou a světem není žádná technická překážka. Jednodušší už to být nemůže.
Takže jděte a teď hned napište něco, co máte chuť světu říct. Co máte rádi. Co jste zažili. Co vás štve. Čemu věříte.
Pak pošlete odkaz lidem kolem. A mě také. Mám radost, že jste to zvládli.
Učím lidi jak na inovace založené na datech a chci v tom být nejlepší na světě.
Ale nikdy nebudu.
Téměř vždy a ve všech oborech platí, že abyste se v konkurenci vyšplhali úplně nahoru, musíte tomu dát všechno. A to často znamená obětovat rodinu, zdraví, spánek, kamarády, volný čas.
A to já nechci.
A proto vím, že nejlepší na světě asi nikdy nebudu. Ale i tak má cenu jít tím směrem. Nebýt nutně nejlepší. Ale být opravdu, opravdu dobrý. A u toho žít úplný život.
A měsíce jsou nové roky.
Jako kdyby v posledních dnech inovace místo vycházkového tempa zařadila kosmickou rychlost. Cítíte to také?
Někdo mi kdysi říkal, že aby se rozběhla pořádná inovace, musí něco bolet. Musíme se bát, strachovat, musí něco pálit. Pak to půjde.
A teď se to děje.
Je to úžasný pocit, co zvládají dobrovolníci postavit za pár dní a vědci vyvinout za pár týdnů.
Ten pocit, že „to jde“, v lidech přetrvá. A až bude po všem, inovace půjde dál. Asi ne takovým úprkem. Ale věřím, že další kroky budou svižné. A tohle místo k životu lepší a lepší.
