Některé věci v práci jsou jako zalévání květin. 💧 🌻
Jiné věci v práci jsou jako když hoří dům.🔥 🏠
Řeknu vám dnes příběh o mé asistence. Není digitální, ale opravdická, živá a skvělá. Je ale virtuální. To znamená, že jsme se nikdy nepotkali. Nejdřív nám to drhlo, ale teď nám to klape jako nikdy 🙂
Nevytížil bych Full-time asistentku, proto využívám službu Osobniasistentka.cz. Asistentek je více a střídají se ve směnách tak, aby byly k dispozici každý den od 8:00 do 19:00. Jsou “virtuální”, což neznamená, že by nebyly živé, ale to, že se osobně nepotkáváme. Všechnu práci jim zadávám a ony ji vyřizují přes internet. Platím pouze “minuty”, které vyčerpám, obvykle 3-4 tisíce Kč měsíčně a zvládnou toho vyřídit opravu hodně. Trvalo mi ale dlouho, než jsem si k tomuto způsobu spolupráce našel cestu. Pokračovat ve čtení „Rok zkušeností s mou virtuální asistentkou“
Na jaře jsme s Evou potkali jednu milou a sympatickou ženu. Bylo to na její přednášce. No a tam třeba Klára říkala, že 20% pokusů vylézt K2 skončí smrtí. A že tam za pár měsíců jede. A pokusí se jí zdolat a živá se vrátit zpět. OK, dobrý plán 🙂
Jak to s ní nakonec dopadlo? Pravděpodobně to nevíte. Pokračovat ve čtení „Klára letos lezla na K2?“
Jednoho krásného letního dne asi před třemi týdny se nám narodila Anička. A za ty tři týdny už nás toho stihla hodně naučit o životě a i o time managementu. Rád bych se s vámi podělil o to, co jsem si v tomto krátkém, ale intenzivním období vzal. Pokračovat ve čtení „Co mě v time managementu naučila naše třítýdenní Anička“
Když dostane manažer na schůzce nějaký úkol, většinou to je něco ve stylu
Znám hodně manažeru, který dělají to, že když dostanou úkol, udělají vše pro to, aby ho udělali přímo na meetingu, i za cenu, že na ně ostatní čekají.
Nejdřív mi to připadalo jako plýtvání a neúcta k času účastníkům. Pak jsem ale pochopil, že je to menší zlo, než že to ten manažer odloží a udělá to až za 4 dny v pátek navečer, kdy se k tomu konečně dostane.
Okamžitý follow up je zásadní vlastnost manažera. Nebo vlastně kohokoli. Pokud jste totiž na “kritické cestě” projektu, musíte z ní co nejrychleji pryč.
Učím se to. Mám tendence to nedělat, prokrastinovat na to, říkat si, že vše vyřídím na konci dne po všech schůzkách. Pak ale už na to nemám energii nebo zapomenu, ráno je úplně zabité a najednou mi to na stole leží den, ne-li dva.
