Nový článek na blogu:

Místo, na kterém při práci rozjedete to, co vás baví

Před dvěma lety jsem vedl startup, ale ta práce mě nenaplňovala, vyčerpávala, byl jsem na pokraji vyhoření. Naštěstí jsem měl nějaké boční projekty.  Abych se nezbláznil, udělal jsem věc, kterou zpětně hodnotím jako jednu z nejprospěšnějších. A která mi pomohla rozvinout ty boční projekty na hlavní.

Abych se “odstínil” od negativních myšlenek spojené s mou prací ve startupu, rozhodl jsem se chodit do krásného coworkingového centra se zahradou (K10 v praze)

Udělal jsem 2 věci:

  • Dovolil jsem si na novém místě pouze koncepční, rozvojové aktivity mého bočního projektu, které mě bavily a posouvali můj malý business kupředu
  • Zaplatil jsem si členství na 40 hodin měsíčně, takže mi bylo líto tam nechodit.

Díky tomu jsem tam chodil rád a často a vytvořil jem skvělé věci, které mi umožnily ze startupu odejít a dělat to na plný úvazek.

Pokud třeba pracujete ve firmě a chcete u toho rozjet nějaký projekt který milujete, najděte si takové pracovní místo, kam na vás nedosáhne stres ani emaily z běžné práce. Místo, kde neděláte nic jiného. Pomůže vám to zvládnout skvělé věci.

Nový článek na blogu:

Ohroženi online obezitou

Lidé mají stále hardware lovců a sběračů. Za těch 10 000 let zemědělství jsme se ještě moc nestihli adaptovat.

A za těch pár desítek let hojnosti a přebytku už vůbec.

Je to znát na obezitě. Naše lovecko sběračské tělo je naprogramované, že když vidí něco sladkého, tučného nebo slaného, okamžitě se do toho pustí a nepřestává, dokud může.

Problém je, že tyto věci nejsou tak vzácné jako kdysi. A tak tělo reaguje neadekvátně. A my se musíme horko těžkou silou vůle bránit.

Mysim, že podobná věc nastává s naší informační stravou. Náš mozek je připraven na pár slov večer u ohně před jeskyní. Ne na nekoneční stream informací, videí, reklam. Což se projevuje extrémnímu kogitivnímu přetížení.

Myslím, že v budoucnu bude existovat obor cognitive load management. Budeme mít trenéry, kteří nám budou sestavovat informační jídelníčky a koučovat nás. Budeme platit za to, abychom chodili do míst, kde nám zakážou mít mobily.

Nový článek na blogu:

Tip na fungující meetingy: Podepsaný flipchart

Řeknu vám skvělý příběh, který mi řekl jeden z mých klientů.

Byl jednou jeden manažer, který měl problém s tím, že členové jeho týmu neplnili úkoly dohodnuté na poradách. Tak začal dělat toto:

  1. Při meetingu napsal úkoly, vlastníky a termíny na jeden fipchartový papír
  2. Nechal všechny účastníky tento papír podepsat
  3. Vyfotil ho a rozeslal všem na mail.
  4. Při další schůzce email otevřel, aby úkoly prošel.

Asi mi uvěříte, že najednou měli všichni hotovo. Funguje to. A mně se na tom líbí, jak strašně jednoduché to je. Žádné zápisy, meeting minutes, action logy. Dokonalé, chytré, lean, tak jak to mám rád. A jak by se věci v práci dělat měly.

Nový článek na blogu:

3 nejemotivnější dny v mém životě začínajícího podnikatele

8Toto jsou moje 3 dny

#1 Den, kdy jsem lidem kolem sebe řekl, že se chystám podnikat

Cítil jsem strach, úzkost a stud. Zpětně mi to přijde vtipné.

#2 Den, kdy mi do emailu přišla první objednávka

Cítil jsem se jako absolutní king. Byla to objednávka školení za 400 Kč.

#3 Den, kdy jsem dal výpověď v práci

Cítil jsem strach. Je to jako skok do propasti. Zpětně tomu strachu už nerozumím.

 

Máte něco v plánu? Pustťe se do práce přes prodloužený víkend. Zítra znamená nikdy!

Nový článek na blogu:

Řešení průserů ve firmách: Člověk na posledním místě

Ve firmě se něco pokazilo.
První otázka, která nastává?

“Kdo za to může? Nalezněme ho, ať ho můžeme potrestat.”

Je lehké říct, že problém vyřešíme tím, že potrestáme nebo lépe proškolíme lidi. To většinou nefunguje.
Znám ale lepší otázku.

“Jak bychom mohli zamezit tomu, aby lidé mohli příště v této situaci dělat chyby?”

Lidé většinou nedělají chyby schválně. A také většinou vědí, jak se to dělá správně. Ale prostě se to stane.
Člověk by měl při hledání řešení problému jako příčina až na posledním místě.
Tohle je Lean thinking.