Nový článek na blogu:

Na čem dělám v roce 2017

Dneska bych vám chtěl napsat, na čem zrovna dělám. V práci, v životě i tady na blogu. Součástí mé práce je tvoření mých věcí a součástí tvůrčího procesu by mělo být sdílení. Rád bych více dokumentoval a sdílel, k čemuž mě inspirovala skvělá kniha Austina Kleona – „Ukaž, co děláš“. Nemá to být self promo, ale sdílení a možná i otevření diskuse a myšlenek pro další články zde na blogu.

Školím

  • Pro své firemní klienty momentálně školím například agilní přístup v projektech nebo time management. Stálicí však zůstává školení Excelu
  • Pod hlavičkou PwC školím otevřené tréninky Lean Six Sigma Green a Yellow Belt – to je certifikace v Lean managementu, metodě trvalého zlepšování firem.
  • Pod hlavíčkou Stario školím digitální nástroje Evernote a Linkedin
  • Hledám cesty, jak do firem přivést více startupového myšlení a metod inovací jako design thinking. Pořádám workshopy a vedu rozhovory s lidmi s inovací.
  • Společně s kolegy s Teamplay vyvíjíme nové inovativní simulační tréninky a metody a zlepšujeme ty stávající.
  • Na Naučmese mám otevřené večerní kurzy MS Excel a jako oddych i kurz „Utečte z korporace“

Co píšu, tvořím a o čem mluvím

  • Pokračuji v psaní blogu. i když týdenní frekvence psaní mi občas pod náporem vysoké sezóny školení pokulhává 🙂
  • Chci více sdílet svou práci na Instagramu, momentálně zde tvořím seriál #ukazknihovnu
  • Pokračuji ve veřejných vystoupeních zatím ve formě malých workshopů. Po skvělých workshopech v K10 a Hubbr mě příště uvidíte na business snídani i nebo na akci agentury Stario.

Těším se na léto, protože…

  • Jedeme s Evičkou na víkend na Šumavu, na týden do Skotska a na Colours of Ostrava. Zbytek léta budeme v ČR, věřím, že bude krásně, proto si budeme užívat letní Prahu, Krkonoše a Lužické hory!
  • Budu mít snad trochu méně firemních školení, a proto víc času rozvíjení produktu, nových školení, videokurzu, vzdělávání se. Léto je pro trenéra skvělé období.
  • Budou svatby a rozlučky 🙂 Jsou to skvělé akce s přáteli, bohužel s tím spojená opakovaná nadměrná konzumace všeho je vražedná.

 Jak se hýbu:

  • Už druhý měsíc chodím 2x týdně na kruhový trénink a jsem šťastný, protože mi to pomohlo zlikvidovat bolest zad, která mě poslední rok dost paralyzovala. Jóga nepomohla, plavání taky ne, ale tohle je pecka. A navíc to zlepšuje formu 🙂
  • Letos se kvůli častým svatebním víkendům asi nepodaří slézt moc bigwallů v Rakousku. Naštěstí začíná možnost venkovního lezení na v Praze Gutovce a víkendového venkovního lezení v okolí Prahy. Tréniku ale nikdy není dost, cítím, že by bylo třeba zabrat 🙂 Kdo lezete? Napište a přidejte se!
  • S běháním jsem docela sekl právě kvůli bolavým zádům, ale chystám se to restartovovat. Protože když vás nic nebolí a jste rozběhaní, běhání je pecka.
  • Taky jsme s Evičkou začali hrát šachy, což řadím zde do sekce sportu 🙂

Co čtu

  • Letos mám přečteno 11 odborných knížek a 4 detektivky. Momentálně rozečteno mám „Na volné noze“ od Roberta Vlacha a „Písečný muž“ od Larse Keplera.
  • Asi nejlepší přečtené knihy letošního roku jsou  Made to Stick a Hluboká Práce. Určitě se knim zde ještě vrátím.

Žiju

  • S Evičkou jsme náš byt na vinohradech upgradovali, zkrášlili a původní „studentský“ nábytek nahradili postupně dospěláckým. Grilujeme na balkoně, chodíme do Riegráčů, k Antonínovi, na Pho a snídaně.
  • S rodinami si užíváme chození do kaváren, Lužické hory, krmení králíků v Podkrkonoší, naše synovce Arnoštka a Šímu, Karolínu, malou ségru Sábu, štěňata Čaučaua a tak 🙂

Chci inspirovat lidi a pomáhat jim lépe používat digitální nástroje, najít svoje flow a dělat skvělé věci. Chci být s Evičkou, rodinou, přáteli, protože nic cennějšího nemám. Chci se udržovat zdravý a život si užívat. A na tom tady takto každý den dělám 🙂

Nový článek na blogu:

Umělá inteligence vaše místo nenahradí. Nebo ano?

Nedávno jsem si udělal takový myšlenkový experiment. Představte si, že pracujete v menší firmě o 20 lidech, například startupu, agentuře, malém architektonickém studiu, právní kanceláři nebo jiném podobném menším businessu závislém na práci vysoce kvalifikovaných bílých límečků:

A teď si představte: Jednoho dne přijdete ráno do práce. Nějakým magickým zásahem jsou všichni schopni pracovat 10x produktivněji než včera.

Odložme teď úvahu, jako by se to reálně stalo Každopádně váš tým přijde do práce na devátou a již před desátou máte hotovou práci, kterou byste normálně dělali celý den. Před obědem jste pak hotovi s prací na celý týden. U oběda s kolegy žasnete nad nově nabytými schopnostmi a říkáte si, jak je využít.

Jaká by měla firma možnosti, kdyby najednou byli všichni 10x produktivnější? Napadlo mě několik scénářů, co by firmy mohly dělat:

1. Propustit 90% lidí

To by firmě umožnilo účtovat klientům nižší ceny a posílit tak svou konkurenční pozici.

2. Umožnit lidem pracovat jen 4 hodiny týdně.

Výsledky ani business model firmy by se teoreticky nezměnil. Zvýšila by se ale určitě atraktivita společnosti v očích potenciálních uchazečů o práci. 4 hodiny pracovat a ve zbytku odpočítat, užívat si, cestovat? To zní lákavě!

3. Zachovat pracovní dobu, ale 10x zvýšit platy.

Tato varianta by musela nabíhat postupně, protože by bylo potřeba nejprve zdesetinásobit počet klientů/zakázek. Ale jistě by si své zastánce našla.

4. Dělat 10x hustší věci.

Představte si, že najednou máte ve firmě na všechno 10x více lidí/času/peněz. Můžete dělat zásadně lepší servis klientům. Navíc u tohostihnete výzkum a vývoj v oboru, vydat knihu, trávit s klienty 10x tolik času, atd atd. Za stejnou cenu budete o 10x lepší než kdokoli ostatní a vytřete klientům zrak.

A to se opravdu stane

Nebude to ze dne na den. Jsem nicméně přesvědčen, že díky tomu, jak lidé ovládnou práci s nástroji umělé inteligence, bude realistické pracovat 10x produktivněji než nyní. Odhaduji, že se tak stane v horizontu 10 – 15 let. Firmy na to budou muset reagovat, pravděpodobně jedním ze 4 způsobů, které jsem jmenoval výše.

Každá firma zvolí ze začátku trochu jinou strategii. Některé budou chtít ušetřit, nebo zvýšit platy. Každopádně věřím, že v každém oboru se najde několik odvážlivců, kteří si vyberou variantu č. 4 – budou dělat 10x lepší produkty než ostatní, půjdou ve vývoji 10x rychleji. A to díky volnému trhu způsobí, že tyto „hustší“ společnosti začnou rapidně získávat na tržním podílu na úkor „sekačů nákladů“. Nakonec se trh bude muset přizpůsobit a všichni budou muset zrychlit na úroveň nejrychlejšího konkurenta. To je soutěž. To je divočina. Musíte se držet v hlavním hloučku. Kdo nestíhá, odpadne a je po něm.

Co z toho vyplyne?

1. Zažijeme skvělé věci

První z nich je, že díky rapidnímu nárůstu produktivity zažijeme i obrovský technologický skok. Vyspělost naší civilizace poroste ještě šílenějším tempem než doposud. Tím, že budeme schopni pracovat mnohem produktivněji, budeme schopni rychleji inovovat, vymýšlet a posouvat se.

2. Budeme pracovat stejně dlouho jako doposud

Již ve 30. letech minulého století Milton Friedman odhadoval, že za několik desítek let budou lidé moci pracovat jen 15 hodin týdně, aby si zachovali svůj životní standard. O tom jsem již psal článk zde na blogu. Nestalo se tak, a to ze dvou důvodů:

První důvod je, že nás, bílé límečky, práce opravdu baví. Ať si říkáme, jak by to bylo skvělé, většina z nás by nevydržela pracovat jen 4 hodiny týdně. Ani Tim ferris nepracuje 4 hodiny týdně. Ani já nepracuju méně než 40 hodin týdně, přesto, že bych z ekonomického pohledu mohl.

Druhý důvod je ten, že milujeme spotřebu. Pracovat 15 hodin týdně a mít se fajn? Nebo pracovat 40 hodin týdně a mít dovolenou v Thajsku, výrobky od Apple, Boty nike, dobré večeře, [dosaďte si cokoli, za co rádi utrácíte vy]?. Kromě malého množství jedinců tomuto kouzlu spotřeby podlehneme. Tak nějak nám vychází, že nám stačí večery, víkendy a dovolené. A když nás práce navíc baví? Nevěřím tomu, že bychom v průměru někdy pracovali výrazně méně než 40 hodin týdně.

3. Umělá inteligence vaše místo nenahradí

Toto je asi nejzajímavější zjištění. Ač pravděpodobně hlavně ze začátku budou firmy mít tendenci osekávat náklady a lidi, časem vyhrajou na trhu ty firmy kteří ty lidi mít budou. Vítězit budou ti, kteří spojí lidský talent s chytrými nástroji s využití umělé inteligence a spojí je tak, aby dohromady vytvářeli 10x více než dnes. O naší práci bílých límečků poptávka bude stále, jen ta práce bude jiná. Tedy zájem o naší práci bude pod jednou podmínkou. A to tou, že budeme umět s chytrými nástroji, které teprve přijdou pracovat. Těším se na to, do čeho jdeme. Bude to dobré.
Disclaimer

Tento myšlenkový experiment byl pouze na prostředí malých firem s duševně pracujícími jedinci. Jak se zachovají korporace, nikdo neví. Jaká bude situace s manuálními pracovníky, také nikdo neví. A nakonec to může dopadnout úplně jinak. Možná si před tím, než dosáhneme 10x vyšší produktivity, stihneme zničit planetu, nebo si zničíme demokracii a svobodu. Nebo na nás spadne meteorit a přiletí ufony. Předpovídat budoucnost je těžké. Pokud vás toto téma zajímá, doporučuji knihu Druhý věk strojů, která se tímto tématem zabývá. Ale prozradím vám, že ani chytří lidé, kteří o tomto tématu umělé inteligence píšou, neví, co se vlastně stane.

Ani já nevím, co se stane. Ale na budoucnost se těším. A vy?

Nový článek na blogu:

Co by říkal Elon Musk na mém místě?

Kdo sledujete můj blog nebo mě osobně znáte, víte, že rád sleduji práci a myšlení Elona Muska. Je to člověk, který jde za neskromnými cíli jako je urychlit přechod na udržitelnou energii nebo udělat z člověka meziplanetární druh. Takové plány má více lidí, on je zajímavý tím, že se mu je ze zajímavé části daří plnit. Koukal jsem na jeho poslední rozhovor na TEDu  a zaměřil jsem se ma to, jak mluví o své práci. Pokusil jsem se z toho „vydestilovat“ pár principů a pak zkusit stejným způsobem popsat to, co a proč dělám já.

Jak mluví Elon musk: 4 principy

1. Produkty jsou jen prostředkem k vyššímu cíli

Elon Musk popisuje důvod existence produktů jeho firem úplně jinak než ostatní. Tesla vyrábí auta proto, aby pomohla lidstvu přejít na obnovitelné zdroje. SpaceX dělá komerční lety do vesmíru proto, aby si vydělal na vývoj levné rakety, která umožní lidem kolonizovat Mars. Zákazníci tak vlastně nejsou zákazníci, ale staví je do role jakýchsi spolupracovníků na vyšším cíli. Někdo může namítnout, že se jedná o obchodní trik. Fair point. Možná ano, možná ne.

2. Má cíle, které pochopí i osmileté dítě.

Nemluví o nějaké vágní představě lepšího světa, ale jeho cíle jsou jasně splnitelné a dokáže je pochopit i malé dítě snad kdekoli na planetě: Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů. Počet planet, které obývá lidstvo. Rychlost propojení lidského mozku s počítačem. Je to jasně měřitelné a do velké míry představitelné pro všechny.

3. Jeho cíle jsou opravdu, ale opravdu vysoké

Často zmiňovaný cíl Elona Muska je zachování lidského druhu. Nedokážu si úplně představit cíl vyšší. Jak toho dosáhnout? Zachránit tuto planetu čistými zdroji, ale raději ještě kolonizovat další.

Lze ale namítnout že to to, že fyzicky nezničíme planetu a nebudeme mít žádnou náhradní, není postačující podmínka přežití druhu. Ještě se také musíme vydržet nepozabíjet. Otázka je také kvalita života a lidské štěstí. Na tom ale dělají jiní. Elon Musk je technicky založený člověk. A tak prostě dělá co umí.

4.  Mluví o limitech a jak je odstranit

Limitující faktor letů do vesmíru je cena. Hledejme cesty, jak ji odstranit. Limitující faktor elektrických aut je kapacita a cena článků. Zdvojnásobme světovou nabídku baterií, ať jdou ceny dolů. Nejhorší ve městech jsou dopravní zácpy, zlevněme tedy budování tunelů na dvacetinu, ať jich můžeme udělat pod městy klidně deset pater.  Je to jednoduchý recept, jak technologicky disruptovat odvětví: 1. Najdi limitující faktor 2. Najdi způsob, jak ho aspoň 10x snížit. 3. Vrať se na krok 1.

Elon Musk vysvětluje lidem primárně, proč věci dělá. Až potom jak to dělá a co dělá. Zkrátka začíná odpovědí na otázku proč. To, že je to dobrý nápad takto začít, vysvětluje ve svém slavném TED talku a knize autor Simon Sinek. Jestli jste video ještě neviděli, určitě mrkněte.

Kdyby Elon Musk byl na mém místě, co by asi říkal?

Otázka v nadpisu této části je myšlenkový experiment. Snažím se přemýšlet o své práci. Jak je nalinkovaná na budoucnost lidstva? Jak přispívá k lepšímu světu? To je možná ta jednodušší část.

Další otázka je, co je limitující faktor mého oboru. Učím lidi pracovat chytřeji s digitálními produkty a s metodami inovace. Co je limitující faktor mé práce? Jak jde se stejnými zdroji dosáhnout desetinásobných, nebo stonásobných výsledků? Jak se to dá dělat bezprecedentně jinak? Jaká je superfuturistická vize toho, co dělám? Jaký by měl obrovský posun v mém oboru dopad na lidstvo?

Přemýšlím, píšu si a věci mě napadají a je to zajímavé. Jako jiné myšlenkové experimenty, pomáhá mi tento dívat se na svou práci jinýma očima. A možná mě to jednou pomůže posunout a skutečně vyrazit za „nemožným“ cílem.

Nový článek na blogu:

Strach, odvaha a život

Nedávno jsem zažil jednu zajímavou věc, která mě donutila přemýšlet o strachu a o tom, jak nešťastně je v nás tato emoce naprogramována. Naštěstí se s tím ale dá něco dělat.

Kromě svých firemních kurzů Lean, Design thinkingu a Excelu dělám také občas kurz pro lidi, kteří chtějí opustit zaměstnání a začít něco vlastního. Pro většinu lidí na mém kurzu je těžké zbavit se strachu a začít s prvními kroky, odhodlat se něco dělat. Asi před měsícem jsem s jednou skupinou vyzkoušel jednu věc: Abych podpořil jejich motivaci, nabídl jsem jim, že uděláme dohodu: Za měsíc ode dneška napíšu všem e-mail a poprosím je, aby mi napsali, jak daleko se se svým plánem utéct z korporace na volnou nohu dostali. Já pak výsledky shromáždím a pošlu opět na celou skupinu.

Reakce mě překvapila. Byla totiž velice odmítavá. Lidé se nechtěli do tohoto zapojit. Nejprve se přihlásili pouze dva z osmi a ostatní tvrdošíjně odmítali. Nakonec se mi je podařilo přesvědčit, ale bylo to těžké.

Co se stalo: Na školení přišli lidé, kteří byli odhodlaní něco dělat, současné zaměstnání je nenaplňovalo, měli sny, chuť nadesignovat si vlastní život. Ale vidina toho, že se jim následující měsíc nepodaří udělat žádný krok a budou muset na celou skupinu toto přiznat, je zcela paralyzovala. A to to byla skupina zcela cizích lidí, kteří se viděli poprvé a pravděpodobně už se nikdy neuvidí. Strach z toho, že budeme vypadat blbě, nás dokáže neuvěřitelně zabrzdit. I já jsem s ním měl obrovské problémy, když jsem odcházel ze zaměstnání.

Štěstí je, že se to dá překonat. Zeď strachu se dá přelézat nebo rozbíjet. A pak bude menší a menší a člověk si zvykne.

Strach je někdy mocná zbraň, která nám už miliony let pomáhá neumřít. Fakt ale je, že stejně někdy umřeme. Nemáme moc času. A rozhodně ne na to nedělat věci, které chceme, protože se bojíme ztrapnění před lidmi. Jak řekl klasik: Na život máme jen jeden pokus. Ale když ho zvládneme dobře, bohatě to stačí.

Nový článek na blogu:

Jsem ve vakuu

Příštích čtrnáct dní nastane to, co bylo první půlku mého života zcela normální a běžné, ale v druhé půlce života se to stalo bizardní, nemožné až děsivé. Budu 14 dní zcela bez internetu a většinu času bez signálu mobilu. Ale těším se na to, moc.  A na tropickou Kubu také. Mějte se krásně, přijedu odpočatý a plný myšlenek pro tento blog!