Nový článek na blogu:

Jak jsem málem žil v hnoji

Celkem nedávno jsem  slyšel větu, která neuvěřitelně skvěle popisuje, proč je tak těžké dělat změnu – zejména ve vlastním životě, ale i v práci a v zásadě vždy a všude. A teď bych vám chtěl tu větu říct a také vám popsat můj příběh, který se k tomu váže.

Památná věta

Bylo to ve skvělé Kavárně, co hledá jméno na Andělu na přednášce Janky Chudlíkové, skvělé lektorky a mé koučky. Ten den se mluvilo o životních rozhodnutí, hodnotách a jak přejít z mindsetu oběti, do mindsetu tvůrce, který má kontrolu nad svým životem a proaktivně ho řídí. To nejsou nové myšlenky, mluví o nich Stephen Covey v 7 návycích, nebo nově psycholožka Carol Dweck v knížce Nastavení Mysli (anglicky se to jmenuje Mindset). Skvělé na té přednášce je však velmi úderné a neotřelé podání Janky, která se nebojí chodit okolo horké kaše. Utkvěla mi v paměti hlavně tato věta:

Lidé žijí v hnoji, protože nejsou ochotni se něčeho vzdát

Jak jsem se těžko vzdával

Hnůj je možná silné slovo a nadsázka. Před několika lety jsem ale pracoval jako zaměstnanec velké poradenské firmy a ač na té práci bylo spoustu skvělého, práce v takové firmě je spjata i s nepříjemnými věcmi jako byrokracie a politika. Své místo jsem tam jednoduše dále neviděl. Nežil jsem v hnoji, to se opravdu říct nedá, ale časem  by se to mohlo stát, kdybych nic nedělal.

Jednoho dne jsem dal výpověď. Když jsem začínal jako freelancer a šéf týmu ehotel.cz , nebál jsem se toho nového, co bude, ale toho, o co přijdu. Byl to tým, příjemné kanceláře, zajímavé projekty a hlavně celkem obstojná, ale hlavně pravidelná výplata. Připadal jsem si, jako když se pouštím ruky, která mě drží nad propastí a padám dolu. Trvalo více než rok, než jsem se odhodlal se pustit. Po čase jsem ale poznal, že to nebylo zdaleka tak hrozné, jak se zdálo.

Dobře to dopadlo

Trvalo to asi 2 měsíce do první proplacené faktury za moji práci. Pak to ze mě spadlo a přestal jsem mít strach, že za sebou nemám korporaci, která se o mě postará, i když zrovna není žádný projekt. Ale uvědomil jsem si, jak je pravidelná výplata malicherný benefit pro kohokoli, kdo aspoň trochu něco umí (a mezi které se neskromě řadím 🙂 ) Neuvěřitelné je, jak korporace dokáží tímto benefitem silně spoutat schopné lidi, kteří by se dokázali mnohem lépe uplatnit na volné noze nebo na vlastním projektu.

Je to všude

Zpětně jsem si vybavil ještě spoustu jiných příležitostí v mém životě, kdy mě neochota vzdát se něčeho držela zbytečně při zemi. A bude se to dít i do budoucna. Pokud objevím příležitost pro sebe, tým nebo firmu se posunout výrazně k lepšímu, zcela jistě budu muset udělat oběti. To prostě k tomu patří. Ale zatím se mi to vždy vyplatilo.

Nový článek na blogu:

Jak mě Mark Zuckerberg dovedl k tomu, že jsem začal psát svůj Blog česky

Minulý týden v úterý mi volal Mark, aby mi pogratuloval ke svatbě. Při té příležitosti mi navrhnul, jestli nechci psát blog česky. Ano, je to neuvěřitelné a taky se to skutečně nestalo. Ale Mark Zuckerberg, respektive příběh vzniku Facebooku mě přesvědčil, že bych měl začít psát opět česky. A dnes vám ten příběh řeknu.

Kdo chce moc….

Tento blog píšu, protože s vámi rád sdílím, co jsem se naučil o tom, jak můžou firmy pracovat chytřeji. Když jsem ho začínal v této podobě před více než rokem psát, neskromně jsem si přál, aby ho četlo hodně lidí. Tak jsem ho začal psát v angličtině. Ale udělal jsem chybu, kterou dělá hodně začínajících firem.

Jak se dostat z nuly

Je jednodušší pracovat s několika tisíci osob, které náš výrobek skutečně potřebují, než se snažit bojovat o přízeň milionů jednotlivců rozptýlených po celé planetě.

– Peter Thiel, Paypal

Často zde cituji knihu Od nuly k jedničce (Zero to One) od Petera Thiela, který s Elonem Muskem stál u zrodu Paypalu. Peter ve své knize často mluví o tom, jak strašně důležité je tvořit produkt pro trh, který je tak malý, že ho v poměrně krátké době můžete ovládnout, a pak se přesunout na větší trhy. Ve své knize (kterou doporučuji) píše o tom, jak Paypal nejprve nabízeli tisícovce nejaktivnějších uživatelů eBay, tzv. „Power Sellers“, které si brzo získali. Poté postupovali na všechny uživatele eBaye a pak se rozšířili i nad jeho rámec. Kdyby se vrhli rovnou plošně na propagaci Paypalu všem lidem v USA a ve světě, asi by to nedopadlo nejlépe.

Moje chyba byla zásadní

„Vždy zpozorním, když nějací podnikatelé tvrdí, že se pokusí získat jedno procento stomiliardového trhu“

– Peter Thiel

 

Blog je vlastně také produkt a jeho publikum je jako trh. Situace je tedy velmi podobná. Loni jsem obnovil svůj blog a začal prát příběhy z práce v angličtině. Vrhnul jsem se se svým blogem hned od začátku mezi dalších 156 milionů světových blogů, z nichž je velká část je anglicky. Ty všechny bojují o pozornost globálního čtenáře. Až později jsem si uvědomil, že to nebyl dobrý nápad. A proto ode dneška píšu česky.

Jak je to s tím Facebookem?

Ani Facebook nezačínal tak, že by Mark s kolegy založili globální sociální síť. To by jednoduše nefungovalo. Začali jako služba pro hodně malý trh – pár tisíc studentů na Harvardu. Poté, co ovládli Harvard, se rozšířili na univerzity Ivy League, potom do všech amerických univerzit atd…až se dostali do vašeho mobilu.

I v eHotelu jsme na to šli podobně. Nezačali jsme od prvního hotelu budovat globální rezervační portál. Náš první projekt bylo elipno.cz, rezervační portál pouze pro oblast kolem Lipna. Teď děláme na eHotel.cz pro celou ČR. Svět je jen otázka času 😉

Dopadlo to dobře…pro vás

Naučil jsem se, že nemá cenu vrhat se na psaní pro celá svět. Budu psát pro vás, mé české publikum, které zajímá, jak se dají věci ve firmách dělat chytřeji. A budu se snažit dělat to opravdu dobře. Takže se na vás těším každé úterý zde.

P.S. Anglické články budu dále čas od času zveřejňovat na Medium.com a Linkedin, tak si mě přidejte.

Nový článek na blogu:

A positive thing startups can learn from war

War is a terible and painful. Yet, there is one thing we started to do at ehotel.cz, that was inspired by what soldiers do when times are hard.

The principle of startup work is easy like this: Vaist majority of things you do, will fail. To win the war, you have to loose most of the battles. A startup life, as Ben Horowitz says, consists of long periods of struggle interrupted by short bursts of euphoria.

Startup live is a struggle

CeVlKwuWIAApIpf (1)
via Hugh MacLeod https://hughcards.co/

Sometimes, the struggle periods can be long and the team might not see the light at the end of the tunnel. Soldiers at war have always received and wrote letters to their loved ones. They keptthe pictures of them to remind them, why the struggle matters. Even the bravest soldier or team member can loose morale when no positive news for some time.

Why do we wake and go to work up in the morning? We remind ourselves often

This is why I encourage my team at ehotel.cz to collect and share stories of happy customers. I ask the customer service team to write down a summary of every call from happy customer. I ask them to jot down stories how we solved our customers problems, how we performed way beyond expectation. I ask the marketing team to record successfull campanins. I ask the sales team to record a stories of grateful clients. We keep those stories in a Trello board.

26.07.2016-20-10-02-6f65

When times are hard, we can always go always remind ourselves that there are people – our customers – that love us. This remind us why to wake up every morning and go to work, even in long periods of rain.

Nový článek na blogu:

I do believe in secrets

You have probably heard about this quote. It originated around year 1900:

Everything that can be invented has been invented.

Some sources say it was Charles Holland Duel, U.S. Patent Comissioner, proposing to close the patent office as there is nothing more to claim for. It is not sure that this was actually said. Still, it is hard to imagine that someone actually believed this 116 years ago.

What about now. Is everything that can be invented already invented? Probably not. What are the things that are not yet invented? Peter Thiel call these things „secrets“ in his great book Zero to One. A secret is a new thing to be discovered. A way how to make the world better. In a big way, or a small way.

The best entrepreneurs know this: every great business is built around a secret that’s hidden from the outside. A great company is a conspiracy to change the world; when you share your secret, the recipient becomes a fellow conspirator.”

Peter Thiel, Zero to One: Notes on Startups, or How to Build the Future

I do belive in secrets. I do believe that they are closer to us than we think. I believe that changing the world is easier than it looks. Looking for ideas that are yet hidden from everyone else is exciting things. I love that my work is discovering these.

 

Nový článek na blogu:

Pokemon Go will not change the world. This is why.

I went out to a park yesterday to try out Pokemon Go. It is the biggest global hit of computer gaming of last few days. At first I thought that this game changed everything. Does it really?

We caught few Pokemons using augmented reality. It felt so real, like the Pokemons were really there, hiding in parks, squares and streets. To play the game, you have to walk around the real streets of your city. You find Pokemons and then bring them to gyms and train them for fighting.  It was such a new experience o of connecting virtual reality and the „real reality“.

Pokemon Go

It gets big. Nintendo market cap rose by 11 billion USD in a week after releasing this game. There are more Nintendo Go players than Tinder users. Twitter might be the next network to surpass. But what will happen next? Adults in western world will probably drop the game after few days, but the children will keep playing:

Pokemon GO: Kids will stay kids

A century ago, adults discouraged kids from reading fiction. It was considered a waste of time that keeps children from healthy activities, like playing outside.

Now, reading fiction books is considered a noble hobby for both kids and adults.

Doesn’t it sound familiar? The children are all the same, living in a fantasy world. Their eyes are not glued to books anymore, but to tablets. I do not see this harmful any more than a book. Yet, I would still prefer that my children would read books.

One day, there will be a new generation of entertainment, detested by the old generation. Running around looking for Pokemons may be considered as a traditional, noble hobby.

 

Pokemon Go is not the first augmented reality, but it shows one more thing: Successfull innovations use something that people know and like and connect it in novel ways.

What do you think? When are we going to get augmented reality Minecraft?