Všechno je brutálně jinak. Není to zas tolik let, co jsem opustil školu, ale to, jak lidé přemýšlejí o svých životech a o kariéře, se posunulo snad o 1000 let. Otázka je, dopředu nebo dozadu?
Sklo, kravaty a hypotéky
Když jsem v roce 2004 nastoupil na vysokou školu, začal jsem přemýšlet o tom, co chci, aby mě čekalo po ní. Po čase jsem z nástěnek a od starších kamarádů pochopil, jak to je s obvyklým kariérním životem studenta VŠE. Když se člověk bude snažit, dostane se do auditu, management consultingu nebo financí velkých firem. Tam stráví pár let nudnou prací do úmoru, aby se pak stal významným člověkem v obleku s prosklenou kanceláří, pěkným autem a domem za Prahou. Bylo pár šílenců, co šlo za alternativnějšími cíli, třeba podnikání. To jsme nepovažovali za příliš relevantní.
Flat white, instagram a nomádství
S lidmi, kteří utvářejí své představy o kariéře teď, jsem se setkával při náboru studentů do startupu ehotel.cz. Potkávám je na svých školeních ve velké čtyřce, bankách, ale i jiných startupech. Svět se nezměnil o 180 stupňů, ale představa o úspěchu naší generace začíná být nyní cizí, vzdálená. Dnešní studenti přemýšlí jinak.
První otázka, kterou při pohovorech dostávám, je, jestli je u nás možný home office nebo part time. Zájemci o správu firemního instagramového účtu přečíslí zájemce o obchodní pozice 10 ku 1. Více bodují inspirativní kanceláře než nadprůměrná finanční nabídka. Lidé automaticky počítají s flexibilní pracovní dobou a zeptat se, jestli mohou během dne na pár hodin zmizet, nepovažují za problém.
Také dle mého názoru začíná mizet pojem „work-life balance“. Hranice mezi prací a životem se stírá, není potřeba rovnováha, svět směruje k hlubší a hlubší integraci. V roce 2009 jsem dostal jako stážista hrozného sprda od své manažerky v korporaci za to, že jsem se jí něco zeptal esemeskou v 8 večer. Pro dnešní generaci není problém řešit pracovní věci večer nebo o víkendu. Když je potřeba, nepřijde jim divné, když je požádáte, aby v 10 večer sedli k počítači a něco dodělali.
Co je ale úplně nejdůležitější je, že dnes chtějí lidé vědět, proč chodí do práce. Chtějí měnit svět, dělat něco, co má smysl a dopad na životy lidí. Dnešní studenti mnohem lépe než tehdy my vědí, proč ráno vstávají.
Myšlení lidí neudělalo otočku, ale většinový mindset se změnil z „work hard, play hard“ spíše na „work on amazing things while enjoying life every day.“ Lidé, kteří nyní vychází školy a míří do korporací a startupů, myslí jinak. Jsou mnohem lépe připraveni a vybaveni na reálný svět, pracují jinak, mají mnohem větší ambice. Nejsou líní, nebojí se práce. Ale nechtějí práci tak, jak ji známe my. Chtějí něco jiného, jiný život. A my se budeme muset přizpůsobit, minimálně do doby, kdy tu bude konjunktura a na trhu práce povládne nabídka.
Co jsem se naučil já
I já jsem za poslední léta na věci začal nahlížet jinak. Knihy jako Nastavení mysli, Konec prokrastinace (která neví o prokrastinaci), ale i tvorba newyorského Youtubera Caseyho Neistata, mě naučily, že štěstí v životě nepřináší splnění cíle, ale maximalizace času, který člověk tráví ve „flow“. To jsou činnosti, které člověk miluje, které představují výzvu a u kterých ztrácí představu o čase. Výhoda je, že se jako vedlejší produkt člověk v těchto činnostech stane mistrem a ty peníze přijdou. Ale o tom jsem tu už psal.
Co na to velké firmy?
Velká čtyřka, konzultačky, banky, marktingové kolosy. Ty bohužel často stále žijí ve světě symetrických openspaců, obrovských excelů na sdílených discích, pevné docházky a hodin neproduktivních meetingů. Dobré talenty už nelze dnes získat penězmi, pár tisícovek navíc už na ně neplatí tolik jako dříve. Aby byly firmy schopné nadále talenty získávat, je třeba absolutně změnit to, jak společnosti přemýšlí, pracují, jaké nástroje používají. Proto jsem se rozhodl jako trenér a konzultat začít pomáhat tradičním společnostem budovat startupový mindset. Mám za sebou první pilotní trénink u svého klienta. Čeká mě otevřené školení Digitální nástroje pro firmy: Pracujte a myslete jako startupy s agenturou Stario. Věřím jsme na počátku velkých změn v pracovním světe tradičních firem a já jim chci pomoci se změnit.
Co si myslíte vy?
Jaký je váš názor? Vidíte změny ve svém okolí podobně jako já? Jak vnímáte své mladší kolegy? Studenti, jak vnímáte své okolí v korporacích? Dejte mi vědět do komentářů níže. Díky a pěkný den.
Líbilo?
Jestli se vám články líbí, rád vám každý čtvrtek pošlu přehled těch nových za předchozí týden:
štěstí v životě nepřináší splnění cíle, ale maximalizace času, který člověk tráví ve “flow”. – To je geniální, pravdivé.. a vůbec nevím proč to čtu poprvé. Díky moc Jirko!!
Mladší lidé sice možná více přímočaře pojmenují, že chtějí unikátní a zajímavou práci která zlepšuje svět, leader/vizionáře a respektovaného člověka jako šéfa, svobodu, home office, part time.. Ale chceme to všichni.
Myslím že největší startupová horečka je pryč a velké firmy začínají také dělat malé efektivní a inovativní týmy.. takže to nakonec dokonverguje (to asi není české slovo, že?..) k něčemu mezi
Děkuji za článek skvěle shrnující a popisující aktuální sitauaci nás – ročníků 89 a výše. Vážím si starších lidí, kteří dokáží minimálně tuto změnu, nahlížení mladých na tu část života, kterou věnují práci, tolerovat a přijímat. Chceme pouze využít života, kterým jsme byli obdarováni a všechno bereme tak více „v klidu“.
V tomto článku potvrzujete, že bychom neměli být trestáni za to, že nejsme ochotni respektovat pravidla, která byla vytvořena ve 20. letech 20. století při nástupu korporativismu, ale že chceme vytvářet ta svá, ve kterých se nám jednoduše lépe žije.
Sama jsem opustila korporát po 2 letech, abych mohla začít pracovat ještě tvrději přitom ale vidět jak na jaře rostou květiny a na podzim padá listí v parku, ve kterém občas pracuji. Tak jako je štěstí subjektivní tak existuje pro každého z nás ideální způsob odevzdávání své energie do ekonomiky tohoto státu. My zase respektujeme to, když někdo pracuje od 9-5 pokud je v tom šťastný!
Btw skvělý článek – https://www.linkedin.com/pulse/jednou-přijde-den-kdy-váš-tým-bude-pracovat-z-pláže-jiri-benedikt?trk=v-feed&lipi=urn%3Ali%3Apage%3Ad_flagship3_feed%3BsUmAr0RRq5wCKfPzOKrp6g%3D%3D
Báro, to je skvělý komentář! Věřím, že mi dovolíte vás citovat v některých z mých dalších článků. Řekla jste to skvěle!
Jiří, určitě můžete! 🙂 Je to jen názor, který si ale myslím, že je již mezi námi mladými pracujícími dost rozšířený. Držím Vám pěsti. B