Můj druhý mozek Zettelkasten

V posledních měsících se světem přehnal nový trend. Nový aha-moment. Možná to nebylo celým světem, ale spíše komunitou lifehackerů a productivity nerdů, mezi které se řadím. Posledních 10 a více let jsme pečlivě dělali jednu věc. Nyní jsme si uvědomili, že ji děláme úplně špatně a neproduktivně. Jedná se o psaní poznámek. V tomto článku bych rád stručně shrnul, jaké že jsou to ty nové trendy, co se skrývá pod tajemným slovem zettelkasten. Hlavně ale píšu o tom, jak i vy můžete začít budovat svůj druhý, digitální mozek úplně novým, lepším způsobem.

Generace Evernote

Patřím do „generace Evernote“. Používám tento skvělý nástroj na poznámky už od jeho vzniku v roce 2008. Za tu dobu jsem nahromadil tisíce a tisíce poznámek všeho druhu. Velká část jsou různé uložené články z webu, výpisky z knížek a zápisky ze školení, které jsem absolvoval. 13 let si je pečlivě ukládám do virtuálních sešitů v Evernote a důsledně třídím. Každý, kdo postupujete podobně, víte, že s každým založením nového, zajímavého článku dostanete malou dávku dopaminu. Váš mozek má pocit, že něco budujete, že něčeho dosahujete. A tak vás odměňuje. Stavit si svou virtuální knihovnu je velmi příjemné a uspokojující. O to horší bylo mé uvědomění, že jsem své pečlivě tříděné články nikdy neotevřel. Do své knihovny jsem zkrátka nechodil. Kromě hezkého pocitu mi ty hodiny a hodiny třídění a archivování nepřinesly vůbec nic. Nebyl jsem ani o píď chytřejší, moudřejší nebo produktivnější.

Tajemný profesor a nenápadná kniha

Můj příběh začíná u článku doktorandky ČVUT Elišky Šestákové, na který jsem narazil při svém každodenním bloumáním po Twitteru: Čím víc čtete, tím více zapomínáte? Not anymore. Seznamte se s knihou How to Take Smart Notes. Bloggerka píše o nenápadné knize švédského autora Sönkeho Ahrendse z roku 2017, která pro ni objevila svět chytrých poznámek. V článku zaznívá tajemně znějící slovo Zettelkasten – to už jsem ve svých toulkách internetem několikrát letmo zaznamenal. O to víc upoutalo mou pozornost a zvědavost. O pár minut později se už kniha stahovala do mé čtečky a za pár dní jsem ji měl přečtenou. Byl jsem ohromen.

Autor knihy Sönke Ahrends popisuje příběh německého sociologa a politologa Niklase Luhmanna. Ač bez formálního akademického vzdělání, tento badatel napsal v druhé polovině 20. století desítky knih napříč vědními obory. Svou neobvyklou produktivitu připisoval svému systému psaní poznámek. Za život vyprodukoval přes 90 000 ručně psaných lístečků do své kartotéky. Co je však zajímavé je, že si vytvořil zcela unikátní analogový systém myšlenek, výpisků a poznámek propojený ručně psanými „hypertextovými“ odkazy. Vytvořil si tak vlastní papírovou Wikipedii hustě popropojovaných myšlenek. Kdykoli tak chtěl napsat nějakou knihu nebo jen přemýšlet o nějakém tématu, mohl jednoduše „surfovat“ svým systémem kartiček, jak to dnes můžeme dělat třeba v hypertextovém světě. Takto vypadala jeho kartotéka:

A takhle třeba jednotlivé poznámky:

Příklady jsou z německého článku na archivu Luhmana: Der Zettelkasten Niklas Luhmanns

Nejde o kartotéku ani o ručně psané lístečky. Sönke Ahrends ve své knize dokázal vydestilovat a popsat samotnou logiku a proces, s jakým Luhmann třídil svoje znalosti a vytvářel si tak externí, prolinkovaný a produktivní mozek. No a protože kartotéka se německy řekne Zettelkasten, toto slovo se začalo používat i v anglických a českých zdrojích právě pro označení procesu práce s poznámkami, který světu ukázal Luhmann. Tento proces nyní popisují, zdokonalují a do digitálního světa převádějí autoři i nadšenci po celém světě. A já jsem se stal jedním z nich.

Kdo potřebuje druhý mozek?

Celá řada povolání vyžaduje schopnost neustále nasávat nové poznatky, umět je vysvětlit, předat, podívat se na ně novým pohledem a hledat neobvyklá propojení a spojení. Já jako lektor a autor tohoto blogu a podcastu Další kroky přesně toto potřebuju. Samotné čtení knížek a článků nestačí – půlku toho zapomenu a druhou půlku pak už stejně nevím, kde jsem četl a je proto těžké myšlenky citovat. Pod vlivem Elišky, Ahrendse a Luhmanna jsem tedy začal stavět svůj druhý mozek.

Každý člověk zavádí Zettelkasten jinak. Někdy narazíte na šíleně vypadající změti hashtagů a struktury těžko pochopitelné pro kohokoli jiného než jejich autora. Systémy jiných lidí jsou pak jednodušší a více připomínající reálný svět. Já se řadím mezi spíše ty, kteří vytvářejí jednoduchý, pochopitelný systém. Dnes bych vám chtěl o něm něco napsat.

Jak to dělám já

Update 8/2022: Natočil jsem bezmála čtyřhodinové video o mém produktivním workflow, z toho přes hodinu se věnuju jen práci s Zettelkasten:

Takhle vypadá třeba jedna moje poznámka v programu Workflowy (proč a jak používám tento konkrétní program, popíšu níže):

Tady jsou základní principy, kterými se snažím při psaní řídit:

1. Název poznámky je nějaká teze nebo otázka

To pomáhá třídit moje myšlení a lépe strukturovat to, co si do ní dám.

2. Každá poznámka je pečlivě prolinkovaná se souvisejícími tématy

Jak vidíte, odkazuju zde na několik dalších mých otázek souvisejících s tématem – poznámky v Zetttelkastenu si interně označuju podle emoji modrého diamantu (🔷) protože stejný program Workflowy použítám také i na úkoly, přípravu školení a v podstatě evidenci celého života.

Díky tomu mám dobře prolinkovaná všechna témata a můžu jednoduše hledat souvislosti a surfovat v mém digitální mozku. Všimněte si dole sekce backlinks – Workflowy mi sem automaticky vkládá tzv. zpětné odkazy – čili seznam poznámek, které odkazují na tuto poznámku. Tohle je naprosto klíčová a nedocenitelná věc. Tohle musí váš program na externí mozek umět.

3. Píšu si vlastní i cizí myšlenky, snažím se je oddělovat

V každé poznámce mám vždy minimálně 2 kategorie zápisků:

Moje

• Moje vlastní myšlenky a teze z osobní praxe, závěry ze studia literatury a výsledky mého přemýšlení
• Další otazníky, které k danému tématu mám – seznam toho, co nevím (Z toho pak vznikají další poznámky a externí mozek tak organicky roste.)

V literatuře se s tímto typem poznámek setkáte často pod názem „permanent notes“ nebo „evergreen notes.“

Ne vždycky je ale snadné odlišit, co je vlastně ještě moje myšlenka, a co nevědomky přebírám od jiných lidí.

Zdroje

• Sem si dávám výpisky z knížek, blogů, podcastů a podobně. Vše, co jsem četl či slyšel a co je k danému tématu relevantní. Přidávám zároveň odkaz na původní zdroj.

Přestal jsem používat Evernote Web clipper. Ukládat si celé články téměř nikdy nemá význam, mnohem lepší je si z nich vypsat nějakou důležitou informaci a uložit odkaz – články v dnešní době málokdy z originálního zdroje mizí.

Každý výpisek mám nalinkován nejenom na poznámku, které se týká, ale i na jeho zdroj, takže když z jednoho zdroje cituju na více místech, jednoduše to mám pak propojené.

V literatuře o Zettelkasten se tento typ poznámek označuje jako „literature notes“

4. Výpisky z literatury a zdrojů si píšu vlastními slovy

Tohle pro mě byl velký objev. Luhman, Ahrens a další autoři tvrdí, že když si zajímavou pasáž z knížky nebo zdroje jen opíšete, tak si ji tak dobře nezapamatujete. Naopak, když ji parafrázujete vlastními slovy, ujistíte se, že vlastně chápete, co tím autor chtěl říci.

Je pravda, že zejména při čtení z Kindlu to ne vždy dodržuju, protože je snadné používat Kindle clippings a dělat si výstřižky. Historicky jsem to nedělal vůbec, tak u starších výpisků to mám takto jen zkopírované, u nových výpisků se snažím si důležité věci přepisovat vlastními slovy.

5. Poznámky postupně zrají

Podívejte se na jiné moje otázky:

Tato poznámka 🔷 Jak vzniká inovace? je třeba úplně prázdná, zatím jsem si k ní nic nepoznamenal. Jenom jsem ji vytvořil, protože mě tohle téma zajímá. Ale vidíte, že v jiných poznámkách, kde jsem si dělal výpisky z filmů a podcastů, jsem na tuto poznámku odkázal. Takže se poznámka vlastně tvoří sama. A to je to kouzlo. Navíc hned vidím, na jaké další poznámky jsem odkázal v odkazovaných zdrojích.(třeba 🔷 Týmová kreativita)

Vidíte, že část mé poznámky je v angličtině. U anglických podcastů si výpisky vlastními slovy dělám v původním jazyce. Je to pro můj mozek jednodušší, než do toho ještě zapojovat češtinu.

Některé poznámky jsou hodně chudé:

Poznámka nemusí být dokonalá od začátku. Tahle o emailu ani nemá třeba dobrý název, není to ani otázka a teze. Jen jsem si ji vytvořil abych si zatím odkládal nějaké věci k tématu.

Jako zajímavost zde vidíte zpětný odkaz z jiného místa v mém Workflowy, kde si ukládám nápady na články na blog, které pak linkuju rovnou na poznámky.

Tady ještě příklad jedné rozvinuté poznámky

Někteří Zettelkasteři si k poznámkám pomocí hashtagu přidávají informaci, jak hodně je poznámka hotová, kompletní. Tohle cíleně nechci dělat, protože by to na mě vytvářelo tlak jako že mám nějaké nedokončené úkoly. Vznikal by tak Zeigarnik effect z otevřených smyček, které zahlcují mozek. (Více o tom píše třeba Eliška Šestáková na svém blogu jako citaci právě z knihy How to take smart notes.)

Jak vypadá můj systém jako celek

🔷 Modré poznámky

Jak jsem říkal, jednotlivé informace řadím do větších poznámek označených modrým diamantem. Těch nemám žádné závratné množství. Myslím, že jich zatím není ani 100. Každá modrá poznámka pak obsahuje jednotky až desítky „bloků“ – myšlenek nebo výpisků.

Poznámky pak stejně jako Luhmann řadím pod klíčová slova. Takhle to třeba vypadá, když otevřete náhodný šuplík mé kartotéky:

Někteří Zettelkasteři jsou zcela proti zařazování pod klíčová slova, protože to může svádět zpět k neefektivnímu archivování do šuplíků. Já ale věřím, že když jsou poznámky dostatečně prolinkované mezi sebou, tak klíčová slova neškodí, naopak pomáhají se rychle v poznámkách zorientovat.

📚 Knihovna

Každý útržek (blok) je primárně součástí nějaké modré poznámky. Pokud je to ale i výpisek z nějakého zdroje, nalinkuju ho i pod daný zdroj, abych mohl svými poznámkami surfovat nejen po otázkách a tezích, ale i po zdrojích – i to může být užitečné.

Takto vypadá moje „knihovna“.

Vše je rozklikávací. Třeba v knížkách se tak jednoduše dostanu do výpisků knížek za posledních 8 let, co si vedu čtenářský deník:

Tady u příkladu s knihou Billa Gatese jsem byl líný dělat si výpisky vlastními slovy, takže jsem tam jen nahrál výstřižky z Kindlu. Můj systém není dokonalý a vůbec mě to netrápí. Nechci na sebe zase šít nějaký bič dokonalosti.

(Mimochodem, knížka How To avoid Climate Disaster od Billa Gates je fakt boží a brzo vyjde i česky.)

Tady je příklad výpisků podcastů:

Podcasty poslouchám nejčastěji na cestách, takže poznámky často ťukám do telefonu a pak doupravuju na počítači. Pokud řídím, tak své poznámky diktuju do Apple Watch.

Všimněte si, že mám všechny lidi vytvořené jako tagy začínající zavináčem. To je další způsob, jak můžu vyhledávat v poznámkách, přes konkrétní lidi. Často tak najdu zajímavé souvislosti:

Mimochodem, do Workflowy jsem přesunul prakticky celý můj život, nejen Zettelkasten. Nahradil mi tak Trello a spoustu dalších systémů. Tady je ukázka, co všechno přes Zettelkasten řeším.

O Workflowy samotném napíšu článek zase někdy příště.

Jak začít?

1. Vyberte si nástroj

V kruzích Zettelkasterů se na můj vkus až příliš diskutuje o vlastnostech a vychytávkách jednotlivých digitálních poznámkových bloků. Nemyslím si, že je to to hlavní, co potřebujete vyřešit. Tento článek není detailním porovnáváním nástrojů, to přenechám jiným. Napíšu jen stručný návod a rozcestník nejpoužívanějších nástrojů.

Co by měl umět nástroj na poznámky, abyste mohli efektivně používat Zettelkasten?

Kromě tradičních věcí poznámkových systémů jako dobré vyhledávání, synchronizace, user-friendly aplikace. Navíc potřebujete tyto konkrétní věci, bez kterých to nepůjde:

• Jednoduché linkování poznámek (Ve Workflowy jen zmáčknu dvě hranaté závorky a hned mi vyskočí našeptávač všech poznámek, které můžu propojit.)
• Zpětné odkazy (Nástroj ukazuje, jaké jiné poznámky odkazují na danou konkrétní poznámku.)
• Zrcadlení bloků (Jeden blok – „útržek“ může být součástí více poznámek a tak se zrcadlit. Ve Workflowy se nazývají Mirrors.) – bez toho se obejdete, ale je to velmi doporučované.

Tyhle věci tradiční aplikace na poznámky jako Evernote neumí. Je potřeba se podívat jinam

Rychlý přehled nástrojů

Tyto nástroje splňují podmínky uvedené výše a jsou nejpoužívanější:

• Roam Research – asi nejpoužívanější. Hodně propracovaný, komplexní, customizovatelný, drahý. Mně osobně nevyhovuje.
• Obsidian – zdarma pro osobní použití, trochu „ajťácký“, má unikátní „future-proof“ sytém, kdy poznámky jsou uloženy jako textové soubory přímo na vašem počítači. Hodně customizovatelný.
• Workflowy – umí všechno, přitom je stále jednoduchý. Má krásné prostředí, jako kdyby ho designoval Apple. Velmi elegantní a plynulý, dá se v něm dobře pracovat i s úkoly, checklisty, procesy. Používám já.
• Notion – vycházející hvězda Sillicon Valley, takový „All-in-one“ všeuměl, který kombinuje poznámky, Trello a Airtable v jednom. Není ideální, ale pokud chcete mít v jednom systému úplně všechno včetně databází, nebo pracujete s týmem, tak ho vyzkoušejte.
• Craft – krásný systém primárně pro uživatele Macu, má úžasné nativní aplikace.

Vyberte si, co vám vyhovuje, ale netravte tím moc času. Buďte připraveni za váš nástroj zaplatit. Věřte, že se vám to mnohonásobně vrátí.

Moje videorecenze Workflowy

2. Vyberte si 12 svých oblíbených problémů

Jaká témata vás opravdu zajímají. Co dráždí vaší zvědavost? Kde chcete poznávat, učit se a hledat nové myšlenky, aha-momenty?

Toto říkal americký fyzik a popularizátor vědy Richard Feynman:

You have to keep a dozen of your favorite problems constantly present in your mind, although by and large they will lay in a dormant state. Every time you hear or read a new trick or a new result, test it against each of your twelve problems to see whether it helps. Every once in a while there will be a hit, and people will say, “How did he do it? He must be a genius!”

Richard Feynman

Tuhle myšlenku hodně zpopularizoval blogger a lektor Tiago Forte, který píše super blog o poznámkách Praxis a školí úspěšný online kurz Building a second brain.

Tiago Forte také vydal nedávno knihu Building a Second Brain, kde dané téma rozvádí a uvádí příklady.

Takhle jsem začínal já a takhle začněte i vy. Sepište si svých 12 oblíbených problémů. Tohle bude základ, semínko vašeho Zettelkastenu.

Toto je mých aktuálních 12 oblíbených problémů:

3. Začněte v malém a postupně svůj systém a proces vylepšujte

Váš zettelkasten nemusí být hned dokonalý. Nemusíte kopírovat složitě přeprocesované systémy týpků z internetu. Udělejte to jednoduše a tak, aby to vyhovovalo vám a vašemu mozku. Vždycky můžete systém změnit, upravit. Ani můj systém není dokonalý, pořád ho zlepšuju a zkvalitňuju tak, aby i můj výsledek byl lepší.

Připomínejte si, co je cílem – kultivovat své myšlení, moudrost, kreativitu a být schopný mluvit, psát a diskutovat o tématech a jejich propojení. A podle toho svůj systém stavte, aby to sloužilo skutečně tomuto účelu.

Přeju vám, aby vás váš externí mozek skutečně naplňoval, přinášel vám radost, naplnění a dobrý pocit. A abyste díky tomu dokázali posunout myšlení druhých a udělat tenhle svět o trochu lepší.

Viz také

V češtině jsou asi 3 nejlepší zdroje, kde se inspirovat

• Kniha Jak si psát chytré poznámky – Sönke Ahrends
• Blog Elišky Šestákové – která zrovna začala psát sérii článků o Zettelkasten. Jsou skvělé, zábavné, praktické a jdou do hloubky. Zrovna před pár hodinami publikovala článek Naučte se myslet: kompletní návod, jak implementovat digitální Zettelkasten – ten jsem ještě nečetl, ale jdu na něj, jen co dopíšu a publikuju ten svůj.
• Lifehacky.cz – blog Tomáše Baránka. Tomáš je také popularizátor Zettelkasten a nástroje Roam research, nedávno publikoval skvělý článek Jak méně číst, ale mít z toho víc
• Česká skupina „CZettelkasten“ na Facebooku – sem si můžete přijít pro radu, diskutovat nad postupu a sdílet vaše nadšení z Zettelkasten. Najdete tam i mě

Jo a v nakladatelství Melvil již v září vyjde kniha Sönke Ahrense – Jak si dělat chytré poznámky!

Máte dotaz k Zettelkasten? Zajímá vás téma, chcete se s něčím podělit? Pište zde do komentářů, nebo mi napište na jiri@jiribenedikt.com

Líbilo?

Jestli se vám články líbí, rád vám každý čtvrtek pošlu přehled těch nových za předchozí týden: